Rozbor díla: Hieronymus Bosch - Zahrada pozemských rozkoší

Hieronymus Bosch (1450-1516)

Zahrada pozemských rozkoší

Museo del Prado, Madrid, Španělsko
olej na dřevěné desce, 220x389 cm
oltářní triptych

Holandský představitel renesančního malířství, vlastním jménem Jheronimus Anthonissoen van Aken, byl průlomovým umělcem, jelikož ve své době zobrazoval lidské nitro a nikoliv zevnějšek. Ačkoliv se rok jeho narození udává 1450, tak tento rok je pouhou spekulací, protože o tom není žádný důkaz. Pocházel z malířsky nadané rodiny, jeho otec i praotec byli také malíři. Ve své době se netěšil velké slávě. Necestoval, jako většina malířů jeho doby, a možná právě proto zobrazuje svět ve svém díle absolutně odlišně od jiných autorů. Některá jeho díla byla označena za kacířská, protože se v nich objevují zvířecí démoni a je zde použito velké množství fantazie a symbolů. Právě díky velké míře použité fantazie se jeho dílo stalo inspirací pro avantgardní směr surrealismus. 

Zahrada pozemských rozkoší je pravděpodobně Boschovo nejznámější a nejvýznamnější dílo. Zřídka se vyskytují i jiné názvy díla, například Zahrada pozemských slastí nebo Tisícileté království. I když se jedná o oltářní triptych, tak nebyl malován za účelem umístění v kostele. Dílo je plné sarkasmu a zobrazuje morální úpadek lidstva. Všechny tři části díla jsou nábožensky motivovány. Zavřený triptych obsahuje monochromní malbu, ve které je vyobrazen příběh stvoření světa. Konkrétně jde o třetí den.

Na levém křídle se nachází motiv stvoření Evy. Tu drží za ruku Ježíš Kristus a vedle něj je zobrazen sedící Adam. Je zde zcela patrná nevinnost lidí a souznění s přírodou. Všude okolo postav jsou nejrůznější zvířata a rostliny. V některých případech jsou tato zvířata smyšlená. Příkladem může být pijící jednorožec, opice sedící na slonovi, dvounohý pes či jakási kachna, která si čte knihu uprostřed tůně. Nalevo od Adama je strom poznání, ze kterého okusí Adam s Evou ovoce a spáchají tak první hřích, který vede k pokračování na prostředním panelu. Tímto postupem dodržuje Bosch holandskou tradici postupné přeměny sfér z nebeské na pozemskou a následně na peklo.

V prostředním panelu je vyobrazen pozemský život. Dílo zaznamenává život lidí, který je plný požitkářství a hříchů. Uprostřed můžeme vidět tůni, která je plná nahých žen a okolo nich krouží velké množství mužů na koních. V době, ve které Bosch dílo maloval, už byla i církev shovívavá k faktu, že je Země kulatá, a tak si vysvětluji kulaté předměty v pozadí jako zeměkouli, která je lidmi provrtaná, stejně jako bývá jablko provrtané červy. Je zde použito velké množství symboliky. Příkladem může být časté zobrazování ryb. Ryba znamenala ve starších holandských překladech mužský pohlavní úd. Dále je zde hojně využito zobrazení plodů, do kterých se postavy skrývají. Tím chtěl autor poukázat znovu na Adama, jelikož to co způsobilo Adamův pád byl také plod. To, že se celý obraz odehrává v zahradě, nemusí být také náhodou. Zahrada je považovaná za vhodné prostředí pro schůzky milenců. 

 

Následující pravé křídlo zobrazuje trest za předešlé hříchy. Je zde zobrazeno peklo, které na první pohled zaujme částmi lidského tělo, jako například pár uší, nebo různými mučícími nástroji, včetně nožů. Je zde zobrazeno, jak lidé za své hříchy trpí a jsou mučeni. Zvířata se zde chopila role trestajících. Vepř v pravém dolním rohu má na sobě pokrývku hlavy, kterou nosí jeptišky. Zajíc nese lidské tělo na halapartně. Pták pojídá člověka, na hlavě má kotlík a sedí na křesle nad dírou, do které jeden muž kálí a druhý zvrací. Motiv pojídání je zobrazen ve všech třech částech triptychu. V prvním značí hřích, v druhém obžerství a ve třetím trest. Lze si také všimnout nepoměrnosti velikosti zvířat a lidí. Člověk je v pekle nepatrně malý oproti vládnoucímu chaosu. Dále je zde podivné vejce, které je rozbité a mohlo by symbolizovat život nebo duši, která se v pekle rozbíjí.

Tímto obrazem nepochybně Bosch šokoval tehdejší lid. Na dílo se lze dívat z více úhlů pohledu. Díky nekonkrétním vyjádřením, pouze náznaky za pomocí symboliky lze celý příběh vyložit. Ovšem není úplně jasné, co si pod jednotlivými symboly představoval právě autor. Bosch chtěl tímto dílem evokovat lidi k ohlédnutí na svůj etický projev ve společnosti, protože se obával velkého poklesu lidské morálky. Zda se mu to, alespoň v malém rozměru, povedlo je velmi těžké určit, protože, jak už jsem zmínil, nebyl ve své době moc proslulý. Ovšem pro umění měl nepochybně velký přínos. V Boschově díle jsou položeny základy surrealismu.

Triptych byl namalován pravděpodobně v letech 1504-1505 a od roku 1939 je umístěn v madridském muzeu Prado. Obraz si lze prohlédnout v online galerii již zmíněného muzea.

použitá literatura:

PIJOAN, José. Dějiny umenia 6. Bratislava: Tatran, 1989.

obrázky:
1: Hieronymus Bosch [Public domain]
2: Hieronymus Bosch [Public domain]